Vědomí a jeho poruchy
- vědomí, je bdělí stav, v němž si člověk uvědomuje sám sebe a své okolí i své psychické pochody
- lucidita - jasnost vědomí, pacient je plně při vědomí
- orientace - osobou (kdo jste?)
- orientace - časem (kolikátého je?); místem (kde jste?); situací (proč jste tady?)
- anamnéza, prodělané choroby, zaměstnání, rodina
Poruchy vědomí
A) kvantitativní
zúžené
- je pomalý, otupělí, usíná, sám nemluví, nesoustředí se, špatný kontakt
- pacienti po úrazech
- reakce na léky (sedativa, premedikace)
- u těžkých depresí
somnolence
- pacient usíná, zívá, mhouří oči
- pohybová ochablost
- znak vážné choroby (oběhový systém)
sopor
- prekomatozní stav (závažný stav)
- reakce na bolestivý podnět
- odpovídá úsečně
- zpomalený dech, tep
koma (bezvědomí)
- není žádný kontakt
- nemocný nereaguje na žádný podnět
- změny srdečního rytmu (snížený D, P, TK)
- změny očních zornic
mdloba (kolaps)
- krátkodobá ztráta vědomí (vzniká jako důsledek odkrvení mozku
- psychická příčina (úlek, prudký podnět)
- může se vyskytovat při únavě, vyčerpání, při onemocnění srdce a krevního oběhu
B) kvalitativní
mrákotný stav (obnubilace)
- při epilepsii, intoxikaci
- pacient nereaguje na nic, nic si pak nepamatuje
- vzniká i odeznívá rychle (náhle)
obluzenost (delirium)
- bludy, halucinace, deprese
- alkoholici, po úrazech
- není úplná amnésie (něco málo si pamatují)
- končí spánkem
zmatenost (amence)
- staří lidé
- neorientuje se
- zmatenost a nepřiměřené chování v dané situaci