Asertivita
Asertivita je komunikační styl, přímé, přiměřené a upřímné vyjadřování vlastních názorů negativních i pozitivních, aniž bychom porušovali práva jiných lidí i svá vlastní.Základní prvky asertivity
- otevřená přímá komunikace
- aktivní realizace svých cílů
- jasné vyjadřování svých pocitů, podmínkou je soulad verbální i neverbální komunikace
- naučit se požádat druhého o laskavost, pomoc
- naučit se odmítnout, říkat ne
- přijmout pochvalu, ale i kritiku; umět sdělit své pocity
- naslouchat druhému
- uzavírání kompromisů
Direktivní výchova plná manipulačních pověr (chovej se tak, ať tě druzí mají rádi) produkuje často osobnosti
nestabilní s malým sebevědomím a s problémy vystupovat v komunikaci dospěle, sami za sebe.
Takový člověk se při setkání s agresivním partnerem většinou nechá pocity pro sebe, trápí se, cítí se být poražen.
K tomu, abychom se takto necítili, je potřeba si věřit a abychom si mohli věřit, je třeba si nejasné komunikace ověřovat, ptát se, říkat své názory, přestat se důsledků nepříjemné komunikace bát.
Komunikaci můžete prožívat nepříjemně:
- psychologicky - úzkost, strach, vztek, bezmoc
- tělesně - červenání, ztuhlost svalů v obličeji, bušení srdce, pocení Váš protějšek se schopen z neverbální komunikace přečíst, jak se cítíte, proto jeko nejvýznamnější prvek v asertivitě se jeví schopnost naučit se číst pocity a sdělovat je. Často tak ukončíme komunikaci neproduktivní, devalvující, ve které se mnohdy setrvává jen z principu neprohrát, bez ohledu na to, kolik vás to stojí trápení a času.
Asertivní lidská práva
1. právo každého člověka samostatně posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně a jejich důsledky odpovědný- pokud se člověk chová mravně jen proto, že je pod dohledem, je to nejnižší vývojová úroveň mravnosti. Maxima v této sféře dosahuje, jedná-li mravně bez kontroly.
- manipulační pověry ve výchově: Nemůžeš posuzovat nezávisle sám sebe, musíš být posuzován autoritou, která je moudřejší než-lity.
- neakceptujeme-li toto své právo, můžeme se zaplétat do vysvětlování a zdůvodňování, můžeme nabízet agresorovi další informace. Ten je jistě obratně použije proti vám.
- manipulační pověry ve výchově: Musíš druhým zdůvodnit, vysvětlit, svůj názor či chování, zejména tehdy, když se odlišuješ od ostatních. Chovej se tak, ať tě druzí mají rádi
- jako příklad si můžeme představit tlak lidí v obchodě nebo na poště u přepážky, abychom rychle vyřídili své záležitosti, je nám dáváno najevo, že zdržujeme, moc se vyptáváme a pod.
- manipulační pověry ve výchově: jsi odpovědný za své blízké, za skupiny lidí, musíš k nim mít závazky a obětovat se jim
- máme právo rozhodnout se, že změníme lékaře, pracoviště a pod.
- manipulační pověry ve výchově: seriózní člověk si za svým názorem stojí; názor, ke kterému se přikloníš už nemůžeš změnit
- jsme jen lidé a stane se, že uděláme chybu; sestra může při své náročné práci také zachybovat
- manipulační pověry ve výchově: nikdy nesmíš dělat chyby, když nějakou uděláš, jsi neschopný člověk, který by se měl stydět
- manipulační pověry ve výchově: Má-li mít nějaký člověk autoritu, musí znát odpověč na různé otázky, měl by být neomylný
- někdo nám řekne: "Měla by ses ostřáhat, krátké vlasy by ti slušeli více." Necháme se zmanipulovat a jdeme ke kadeřnici. Zavděčili jsme se ale vnitřně nás to mrzí
- manipulační pověry ve výchově: chovej se tak, ať tě druzí mají rádi
- plavci - otužilci plavou ve studené vodě
- někdo nám řekne: "ty vypadáš, kde jsi včera byl?" Většina lidí to začne vysvětlovat ale můžeme říci: ""Já ti nerozumím, proč se na to ptáš?
- kamarádka řekne: "Ty všimlas sis, jak má ta paní naproti zapravé prádlo?"
- manipulační pověry ve výchově: Nemůže ti být přece jedno, co si o tobě myslí druzí, nemohou ti být jedno obecná pravidla