Pozornost a její význam v ošetřovatelském procesu

- psychický stav člověka, který se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí
- podněty mohou být z vnějšího ale i vnitřního prostředí

a) bezděčná pozornost

- už od dětství - vrozená
- upoutaná sílou podnětu -> zajímavý, neobvyklí
- nepotřebujeme vůli
- fyziologickým základem je orientačně-pátrací reflex

b) záměrná pozornost

- věnujeme pozornost podnětům, kterým chceme nebo musíme (např. profesně)
- potřebujeme úsilí (vůli)

Vlastnosti pozornosti

1. síla - intenzita

- dobrá - dopoledne, od 14 hodin
- špatná - poledne (máme hlad), od 24 do 05 hodin

2. délka (stálost)

- jak dlouho se dokážeme soustředit na jeden podnět
- záleží na typu podnětu, věku, typu NS

3. rozsah

- je dán počtem podnětů, které jsme schopni v jeden okamžik pozorovat
- souvisí s inteligencí člověka
- inteligentní člověka pozoruje více věcí najednou

4. přenášení

- přenesení z jednoho objektu na druhý
a) záměrné (např.: pohled do sešitu -> pohled na tabuli)
b) bezděčné (např.: otevření dveří -> podíváme se, kdo jde)

5. rozdělování

- dělení mezi více podnětů
- např.: ranní toaleta na lůžku, druhý se umyje u umyvadla a třetí sám -> musím věnovat všem pozornost

6. kolísání

- při pohledu na jeden objekt, můžeme vidět objekty dvěma způsoby
- např.: 2 obličeje a váza

Co ovlivňuje pozornost?

- zájem, pozitivní motivace, vědomosti o pozorovaném předmětu nebo činnosti, psychický stav, vůle, celkový zdravotní stav, léky, alkohol, drogy

Poruchy pozornosti

Roztržitost

a) člověk se nedokáže vůbec soustředit
- duševní onemocnění, extrémní vyčerpanost
b) člověk se maximálně soustředí na jeden podnět a uniká mu vše ostatní
- přepracování, únava, málo zkušeností a znalostí

Těkavost

- člověk neudrží pozornost na jednom podnětu

^ Nahoru