Psychika a vědomí

Psychika

- duševní činnost u všech živočichů s nervovou soustavou
- schopnost přijímat podněty
- pouze člověk je schopen uvědomovat si

Vědomí

- stav, ve kterém si uvědomujeme sami sebe, své okolí a jsme orientovaní v prostoru a čase
- vědomí sebe sama začíná až kolem 3tího roku živ
- projev v prosazování (vzdoru)

Sebevědomí

- vzniká hodnocení jedince okolím (např.: pochválení)
- příliš kladné hodnocení za banality - narcismus
- příliš záporné hodnocení vede k jeho zanikání

Sebepojetí

Je způsob, jakým lidé vidí sebe sama.

Je to něco, čemu se učíme od narození.
Tento proces je ovlivněn tím, jak se díváme, jak jednáme
a jak na nás ostatní reagují.

Mnohé děti se učí brzy od svých přátel,
a často i od svých učitelů.
Tragické je, když i od svých rodičů přejímají,
jak sami sebe kritizovat a obviňovat.

Je zapotřebí přijmout za své, že sebepojetí je naučené,
a proto může být změněno a pozitivněji tvarováno.

Podvědomí

minulé obsahy našeho duševna (vědomí)
dojmy, vzpomínky, zkušenosti, poznatky
podvědomí si neuvědomujeme
Sigmund Freud - psychoanalýza
- ID - podvědomí
- EGO - „já“
- SUPER EGO - „nad já“

Nevědomí

- v okamžiku si neuvědomujeme (Freud proces uspokojení nazývá primární proces)
- obsah nevědomí jsou pudová přání

Svědomí

- výčitky
- vnitřní cit pro sebekontrolu
- souvisí se SUPER EGO
- kontroluje, zda naše chování odpovídá normám a zásadám
- při porušení zásad se potlačené obsahy našeho vědomí dostávají do podvědomí (zkreslená podoba)
- projevují se ve snech

Bezvědomí

- člověk není schopen přijímat a reagovat na podněty
- somnolence - mírná porucha vědomí; zvýšenost spánku ale zle ho probudit; odpoví na otázky
- sopor - hlubší porucha; spí a nelze ho lehce probudit, nekomunikuje
- koma - nejtěžší porucha; mělké (letargie) - reaguje pohnutím těla na bolestivý podnět; hluboké - dýchá ale následuje smrt

^ Nahoru