Psychologický přístup k vážně nemocným a umírajícím

1. Vědomí a hrozba smrti

- u vitálně ohroženého nemocného se smrt stává naléhavým problémem pro zdravotníka i pacienta
- můžeme rozlišit 4 typické případy:

a) nemocný je akutně ohrožen, je však naděje, že bude zachráněn a vrácen do normálního života
b) nemocný je akutně ohrožen a lze ho zachránit, jeho život však bude i v dobrém případě stále ohrožen recidivou nebo komplikacemi
c) léčení může oddálit konec života, ale naděje, že pacientovi pomůžeme je nepatrná
d) nemocný umírá

Fáze Projevy Co s tím?

NEGACE

šok, popírání

"Ne, já ne, to není možné, pro mě to neplatí."

Navázat kontakt.

Získat důvěru.

AGRESE

hněv, vzpoura

"Proč zrovna já?" "Čí je to vina?" Zlost na zdravotníky.

Dovolit odreagování.

Nepohoršovat se.

SMLOUVÁNÍ

vyjednávání

Hledání zázračných léků, léčitelů a diet ... Ochoten zaplatit cokoliv. Maximální trpělivost, ale pozor na podvodníky.

DEPRESE

smutek

Smutek z utrpené ztráty, hrozácí ztráty, strach z účtování. Trpělivě naslouchat, pomoci urovnat vztahy, pomoc hledat řešení.

SMÍA~ENÍ

souhlas

Vyrovnání, pokora, skončil boj, je čas loučení. "Dokonáno jest." Mlčenlivá lidská přítomnost, držet za ruku, utřít slzu. POZOR - rodina možná potřebuje více pomoci než klient!

3. komunikace s nemocným

- informování nemocného o zdravotním stavu - individuální přístup - informovat v takové míře, jako nemocní požadují
- důležité: kdo, kdy a jakým způsobem informace nemocnému podává
- v případě informování nemocného doplňovat další možnosti léčby, poskytovat psychologickou a lidskou pomoc nemocnému, neupírat nemocnému naději ne zvrat onemocnění

Proč nemocní požadují sdělení i nepříznivé dg?

- nechtějí žít v nejistotě
- chtějí si urovnat sociální a materiální záležitosti
- chtějí si dobře zorganizovat čas, který jim ještě zbývá
- chtějí si splnit některá přání
- mladí lidé vyžadují informace i důvodu, zda mohou zakládat rodinu, podnikat ...
- chtějí se aktivně účastnit vlastní léčby, hledají další léčebné postupy a prostředky

Co od nás nemocný očekává?

- udržovat s nemocným kontakt a komunikaci (pacienti často trpí nedostatkem komunikace, důvodem je, že rozhovor s vitálně ohroženým nemocným zdravotníka citově zatěžuje, vyvolává v něm úzkost, probouzí jeho vlastní strach ze smrti
- v komunikaci nezlehčovat obavy nemocného ze smrti, přijmout ji
- citová komunikace: spolehlivé ujištění, že nebude opuštěn, že zdravotníci pro něj udělají všechno, co bude v jejich silách a budou ulehčovat jeho utrpení
- aktivně naslouchat
- umožnit kontakt s knězem, pokud je to přání nemocného
- důležité je, aby všechen zdravotnický personál postupovat shodně

4. ošetřování nemocného

- ošetřovatelská péče musí být prováděna s ohledem na subjektivní potřeby nemocného
- všechny činnosti by měly být vykonávány se souhlasem nemocného, pokud je schopný s námi komunikovat
- oš. péčí bychom neměli nemocnému způsobovat další utrpení (analgetická terapie před bolestivými výkony včetně např.: i hygienické péče...)
- úkolem sestry se maximálně promýšlet, jakým způsobem nemocného ošetřovat, abychom nezpůsobovali větší bolest (např.: polohování nemocného v závěsu, s větším počtem personálu, opatrné doteky v místech defektů...)
- respektovat stud nemocného a strach ze ztráty důstojnosti člověka
- neodmítat nemocnému kontakt - dotek ruky, pohlazení - pokud je nemocnému příjemný

5. nemocný a jeho rodina

- rodina vitálně ohroženého a umírajícího pacienta trpí často více než sám nemocný
- většinou převládá smutek a úzkost, zármute, pocity viny
- pochopitelná je i snaha zasahovat do léčení, vyžadovat všechny možné akce ve prospěch nemocného, nechybí ani vyhrožování stížnostmi a intervence, které vedou k prodlužování umírání nemocného
- sestra může velmi příznivě zapůsobit způsobem, kterým s příbuznými mluví
- může říci, jak se pacient cítí, že netrpí příliš bolestmi, případně pokud nemocný již zemřel, že měl lehkou smrt, co říkal v posledních chvílích ...
- nemocní, umírající v nemocnici by měli mít možnost nepřetržitého kontaktu s nejbližšími
- výhoda zařízení - Hospice
- vhodný přístup k rodině zemřelého