Specifické vlastnosti v psychice nemocných

1. sugestibilita

- zvýšená vnímavost přijímat nekriticky informace z okolí, týkající se především povahy onemocnění a jeho prognózou
- sugestibilita je posílena submisivním, závislém postavením nemocného a jeho nejistotou
- záleží na přenosu , pravdivosti a včasnosti informací
- ovlivnitelnost ve smyslu kladném i záporném

2. vztahovačnost

- nemocní vztahují na sebe i informace, které se jich netýkají
- před nemocným bychom měli hovořit pouze o tom, co se týká jeho osoby

3. egocentrismus

- soustředí se na sebe a své problémy
- opomíjí jiné dění

4. egoismus

- sobectví
- vystupňovaná forma egocentrismu

5. přecitlivělost

- vzniká oslabením a senzibilizací nervové soustavy následkem bolesti a jiných nepříjemných příznaků, strachu, snížené výživy, nespavosti, zatěžující vyšetřovací a léčebné zákroky

6. adaptační potíže

- v novém prostředí, kde je mnohé neznámé, nejisté a zneklidňující
- postihují zvláště starší nemocné -> vede až k lehce zmatenému chování a dezorientaci -> bývá někdy neprávem přičítána organické poruše mozku

7. regres

- pokles na nižší vývojový stupeň, rezignace na stav
- nemocný může přestat komunikovat, uzavírá se do sebe
- u dětí - znovu patlavost, šišlání, počůrávání, změny ve stravování - opět pije se savičkou, jí vše lžičkou

8. reakce na bolest

- bolest má kladnou funkci jako signál nebezpečí pro organismus
- někdy tento signál chybí u vážných onemocnění, jindy je bolest krutá neúměrně k malému organickému postižení (bolest zubů)
- každý má jiný práh bolesti . jiné reakce na bolest
- většinou je prožívána citově negativně, někdy je však prožitek ambivalentní až kladný (např.: porodní bolesti, vítěz v boji)
- nelze hovořit o návyku na bolest
- snahou zdravotníků by mělo být zmírňování nebo odstranění bolesti
- pacient má právo vyjádřit bolest (křik, spílání) - exprese

9. strach a úzkost

- strach - má určitý obsah (strach z něčeho)
- úzkost - v nemoci je bezpředmětná, má ráz neurčitého ohrožení (bojím se, ale nevím čeho), může být i primárním příznakem - AIM, plicní embolie

kladný význam strachu

- varuje před nebezpečím vyplívajícím z nemoci a zhoršení stavu

záporný význam strachu

- zatěžuje organismus vegetativními reakcemi (zvýšení TK, P, poruchy zažívání, pocení ...)
- strach znesnadňuje diagnostiku i léčbu
- tachykardie ruší při vyšetření srdce a cév
- zvýšený svalový tonus ztěžuje palpaci břicha
- ustrašené dítě se brání vyšetření, odběrům, stomatologickému ošetření

zdroje strachu

- vrozená přecitlivělost na prudší a silnější zevní podněty
- úzkostná hyperprotektivní výchova
- přehnané zdůrazňování zdravotních rizik
- vyprávění strašidelných historek, zvláště před spánkem (nevhodné filmy)
- strašení dětí lékařem, injekcemi, když neposlouchají
- vyprávění o nemocech, operacích, utrpení nemocných, o pobytu v nemocnici před dětmi
- u dospělých sledování nebo prožití nepříjemných zkušeností se zdravotníky, léčením

prevence strachu

- celková harmonická výchova i výchova ke zdraví
- přemýšlivý přístup zdravotníků k nemocným
- poskytnutí vhodných informací nemocným
- vhodné uspořádání zdravotnického prostředí
- vhodná organizace práce

10. pocity méněcennosti

- vyplívají z toho, jak osoba srovnává svůj stav, příznaky své nemoci a své životní vyhlídky se situací, jaká byla před onemocněním
- nevyplívají přímo z defektu, ale z postoje k defektu, jsou výsledkem sebehodnocen

přiměřené pocity méněcennosti

- pokud jde o postoj k vážnému, vleklému, nápadnému nebo neestetickému postižení

nepřiměřené pocity méněcennosti

- pokud např.: drobná jizva, bradavice způsobí výrazné deprese, samotářství
- pocity méněcennosti vyplívají z poruch a tělesných nebo psychických vad
- nemocní jsou citlivější na defekty viditelné na první pohled - prožitek je velmi intenzivní
- např.: defekt na obličeji )rozštěp rtu a patra) X defekt mitrální chlopně
- úkolem zdravotníků je pomoci nemocným najít nadhled na defekt

^ Nahoru